Historie knihovny v datech

1953

První dochované zmínky o malé knihovně v jednom z havířovských bytů.

1955

Dne 4. prosince se Havířov stal městem a knihovna jeho městským zařízením.

1956

Dne 3. prosince byl slavnostně zahájen provoz knihovny na MěNV v budově učiliště Pavky Korčagina. Působila zde půjčovna pro dospělé, půjčovna pro děti a studovna.

1959

Vznik Oddělení zpracování knihovního fondu, tzv. katalogizace.

1961

Stěhování knihovny z MěNV do nového Kulturního domu Petra Bezruče.

Připojení místních lidových knihoven Dolní Suchá, Dolní Bludovice, Životice a Šumbark k Městské knihovně Havířov.

1963

Zahájen provoz univerzální půjčovny na třídě Ant. Zápotockého 63 (dnes Dlouhá třída) mezi Jitřenkou a Mototechnou.

1967

Zahájen provoz univerzální půjčovny v budově Severky na dnešní Vítězné ulici v Havířově 7.

Zahájen provoz univerzální půjčovny na ulici Kosmonautů v Havířově-Podlesí (dnešní Kozlovna). Do budovy se přestěhovalo i oddělení katalogizace z KDPB.

1968

V uvolněné místnosti v KDPB se začalo budovat hudební oddělení.

1970

Dne 7. září byla slavnostně otevřena nová ústřední budova na Šrámkově ulici. Byla zde umístěna půjčovna pro dospělé čtenáře, studovna a čítárna, oddělení zpracování knihovního fondu, hudební oddělení, oddělení pro děti a ředitelství.

1971

Oddělení pro děti a mládež bylo z KDPB přestěhováno do samostatných prostor na ulici 2. pětiletky (dnes Werichova); jako jediné se do nové budovy na Šrámkově ulici nestěhovalo.

Zrušena pobočka na ulici Kosmonautů. Půjčovna pro dospělé byla přestěhována do 2. křídla budovy MěNV, katalogizace a dětské oddělení do ústředí na Šrámkově ulici.

1972

Pobočka v Havířově-Prostřední Suché byla přemístěna z ulice U Hřiště do nových prostor v soukromém domku na Dělnické ulici.

1974

Dne 1. října byla zrušena samostatnost obce Dolní Datyně, obec připadla městu Havířov. Místní knihovna se stala pobočkou Městské knihovny Havířov.

Dne 29. října byl zahájen provoz Kabinetu politické literatury v prostorách Městského výboru KSČ v Kulturním domě Petra Bezruče.

1975

Dne 1. července byla zrušena samostatnost obce Horní Suchá, obec připadla městu Havířov. Místní knihovna se stala pobočkou Městské knihovny Havířov.

1979

V reakci na připravovanou centralizaci knihoven došlo ke sloučení studovny s Kabinetem politické literatury. Vzniklo Oddělení politické literatury.

Pobočka z Havířova-Prostřední Suché byla po neplánované výpovědi majitele soukromého domku přestěhována do náhradních prostor na Dělnické ulici.

1981

Zavedení centralizace. Městská knihovna Havířov přestala být právním subjektem a byla podřízena náměstkyni ředitele Okresní knihovny v Karviné.

1983

Ve 2. pololetí byla upravena organizační struktura knihovny a vytvořena dvě nová samostatná oddělení: Oddělení dospívající mládeže (na ulici 2. pětiletky) a Informační oddělení (na ulici Šrámkova).

1984

Dne 2. května bylo slavnostně otevřeno Oddělení politické literatury v moderních prostorách Společenského domu Reneta na dnešní Dlouhé třídě.

1985

Dne 25. března byla zahájena činnost nové pobočky na ulici Generála Svobody v Havířově-Šumbarku, kde byly zadaptovány prostory bývalé školy.

Dne 1. června bylo slavnostně otevřeno Oddělení dospívající mládeže v nových prostorách na ulici Pavlovova.

1990

Ukončení činnosti Oddělení politické literatury ve Společenském domě Reneta, vzniká zde univerzální půjčovna pro dospělé.

Ukončení činnosti Oddělení dospívající mládeže na Pavlovově ulici.

Stěhování Hudebního oddělení ze Šrámkovy ulice na Pavlovovu ulici. V ústředí se znovu buduje oddělení katalogizace a provozně-ekonomické oddělení.

1991

Dne 1. ledna došlo k osamostatnění knihovny, jejím zřizovatelem se stává město Havířov.

1992

Stěhování půjčovny pro dospělé z druhého křídla budovy úřadu do půjčovny ve Společenském domě Reneta.

1993

Knihovna zakoupila první počítače a začala do nich zpracovávat knihovní fond v systému LANius.

1994

Stěhování životické pobočky z místní základní školy do budovy Památníku životické tragédie.

1995

Dne 4. září bylo v dětském oddělení na Šrámkově ulici zahájeno první půjčování „přes počítač“.

1996

Otevřeno Městské informační centrum na Dlouhé ulici.

1997

Otevřena pobočka na Seifertově ulici, která vznikla jako náhrada za zrušenou pobočku v budově Severky.

V některých pobočkách byl zaveden internet pro veřejnost.

2000

Stěhování pobočky z ulice Odboje do sousedního objektu na ulici U Jeslí.

2002

Stěhování pobočky z Dělnické ulice v Prostřední-Suché do prostor bývalého Kulturního domu Dolu Dukla.

2006

Přechod na moderní automatizovaný knihovní systém Clavius.

Městská knihovna Havířov byla pověřena regionálními funkcemi pro obsluhované knihovny MěK Orlová a MěK Bohumín. V rámci spolupráce poskytuje knihovnám odbornou a metodickou pomoc, nakupuje knihovní fond, pořádá odborná školení, zajišťuje servis knihovních systémů. Služba je plně financována z dotace Moravskoslezského kraje na výkon regionálních funkcí.

2007

Dokončení automatizace knihovních procesů na všech pobočkách Městské knihovny Havířov.

2011

Rekonstrukce křídla G budovy magistrátu na ulici Svornosti za účelem vybudování nové ústřední knihovny.

2012

Dne 22. února byla slavnostně otevřena nová ústřední knihovna na ulici Svornosti.

2013

Zahájen provoz stálé hornické expozice Historie psaná uhlím v prostorách bývalé půjčovny ve Společenském domě Reneta.

2016

Stěhování pobočky z Kulturního domu Dolu Dukla na ulici Hornosušskou v Prostřední-Suché.

2018

Formálně zrušeno Informační oddělení (jeho činnost přebírá půjčovna pro dospělé na Šrámkově ulici), v uvolněných prostorách se začíná budovat K-klub.

Dne 1. října byla slavnostně zahájena činnost specializovaného oddělení pro mládež s názvem K-klub.

2019

Přechod na nový knihovní systém KOHA, který přinesl uživatelům mnoho výhod, mimo jiné vracení knih v kterékoliv pobočce městské knihovny.

2020

Pořízen Bibliobox, který umožňuje čtenářům vracet knihy i po zavírací době knihovny.