První vedoucí knihovnicí havířovské knihovny byla paní Franja Matulová. Po ní vykonávala mnoho let funkci ředitelky knihovny historička umění PhDr. Evelyn Oklešťková. Po okupaci Československa sovětskými vojsky v roce 1968 upadla v nemilost tehdejšího politického režimu, když umožnila pořádat protisovětskou výstavu výtvarníka Pavla Hlavatého. Byla odsouzena k podmíněnému trestu, nesměla pracovat v oblasti kultury a musela z funkce odejít. Její nástupkyně Jarmila Svobodová byla také nucena po politických prověrkách funkci opustit. Léta 1969-1970 byla v knihovně dobou bezvládí, knihovna připadla do působnosti ředitele sportovní školy a vedením byly pověřeny (většinou na krátkou dobu) některé knihovnice. Po Trudě Jurčíkové vedly knihovnu Marta Weidlová, Danica Hrabalová, Žofie Ságlová (zastupovala za Danicu Hrabalovou po dobu mateřské dovolené), Bronislava Böhmová a Mgr. Eva Nezvalová, která byla dříve vedoucí Informačního oddělení. V letech 1982-1990 nebyli v knihovně jmenováni ředitelé, nýbrž jen vedoucí integračního celku, protože havířovská knihovna byla spravována Okresní knihovnou v Karviné. Dne 1. ledna 1991 došlo k osamostatnění havířovské knihovny a opět byli jmenováni ředitelé. V roce 1993 nastoupil do funkce ředitele havířovské knihovny dosud jediný muž, Ing. Martin Vaněk, kterého vystřídala v roce 2004 současná ředitelka Ing. Dagmar Čuntová.